Sporadické stížnosti na zápach ze slévárny se občas objevily už od roku 2006. Koncem roku 2019 stížnosti začaly přicházet častěji, což vedlo k intenzivní komunikaci mezi slévárnou HEUNISCH a Krajským úřadem. V této souvislosti u nás proběhlo mnoho kontrolních návštěv a měření, ale všechny zjištěné naměřené hodnoty byly vždy v pořádku a pod zákonnými limity. 

Chtěl bych přitom zdůraznit, že jsem nikdy netvrdil, že slévárenská produkce není cítit! Toto tvrzení, které se často objevuje v médiích, se nezakládá na pravdě. Odmítal jsem a stále odmítám tvrzení, že slévárna smrdí na kilometry daleko, nebo že je nebezpečná a otravuje ovzduší. To koneckonců potvrzují i studie a šetření v Líšni a jejím okolí. Fungujeme v průmyslové zóně a jsem opravdu přesvědčen o tom, že nejsme jediným zdrojem pachů, které jsou v okolí cítit. 

Stejně tak není pravda, že je náš provoz zastaralý, nebo že ho neinovujeme. Od zahájení výroby pod značkou HEUNISCH jsme do technologií v této výrobě investovali přes 20 milionů eur. Začátkem roku 2020 jsme zprovoznili nový odprašovací systém v přípravně formovací směsi, přešli jsme od mokrého odprašování k suchému typu. V tomto roce jsme v jaderně rovněž začali používat ekologičtější pojivo, které mělo podle výrobce zajistit právě nejekologičtější možný proces výroby jader. Byly to mj. také úřady, které na nás vyvíjely tlak, abychom toto pojivo začali používat. Postupem času se ale ukázalo, že provedené zásahy byly pravděpodobně emisně náročnější než ten předchozí. Takové zjištění přitom nemohlo být známo předem a nešlo jej ani jakkoli urychlit, ve slévárenském provozu je k němu zapotřebí určitý čas. V tomto odvětví lze technologické procesy měnit v horizontu let, nikoli měsíců a nepřeháním, když říkám, že dva roky ve slévárenství nejsou žádná doba.

Bohužel, v roce 2020/21 vše ovládl koronavirus a my jsme na eliminaci emisí mohli pracovat jen částečně. Odborné firmy, které mohly původ emisí detekovat, případně navrhnout možnosti řešení, nepracovaly, spolupráci odmítly nebo nebyly schopny šetření provést, či přinést konkrétní návrhy řešení. Politický tlak navíc negativně ovlivnil spolupráci mezi námi a úřady i aktivity, které vedly k efektivnímu řešení celé záležitosti. V té době jsme, pod časovým tlakem, začali být obviňováni, že problém bagatelizujeme, řešení vlastně najít nechceme a úmyslně zdržujeme, protože chceme ze stávajícího špinavého provozu vytěžit co největší zisk. Nejpozději od června 2021 – dovolte mi podotknout, že se tento čas shoduje se založením FB skupiny proti naší slévárně – jsme byli zodpovědní za vše, co bylo v okruhu šesti kilometrů cítit, a to i v čase celozávodní letní odstávky, kdy jsme nevyráběli. Ke kauze zápachu se v této době už nepřistupovalo fakticky, ale pouze emotivně. Slévárna HEUNISCH je nebezpečná továrna, která jen zamořuje ovzduší a tráví okolní městské čtvrtě.

Krajský úřad si následně letos na jaře u firmy Bucek s.r.o. objednal pachovou studii, která měla přijít s možným řešením. Autor byl ve slévárně dvě hodiny, neprovedl jediné měření a o tři týdny později předložil více než stostránkovou zprávu. Byl to čistě teoretický materiál, částečně založený na údajích, k nimž nebyl uveden žádný zdroj. O této zprávě jsme chtěli diskutovat s autorem studie, Krajským úřadem a odborníky, k tomu jsme bohužel nedostali potřebný prostor.

V letošním květnu nám na základě pachové studie Krajský úřad zpřísnil integrované povolení do podmínek, které jsou zcela bezprecedentní, a které nemusí splňovat žádná jiná slévárna v Česku. Od května 2023 musí slévárna HEUNISCH splňovat hodnotu 50 mg/m³ TOC. Osobně to vnímám tak, že tu vznikla nová norma, unikátní úřednické nařízení pro jediný subjekt. Odvolali jsme se proto proti němu k Ministerstvu životního prostředí, podle kterého však Krajský úřad udělal vše správně. Ministerstvo přitom neprověřovalo odbornou nebo technickou stránku problematiky, nýbrž pouze procesní postup Krajského úřadu, který shledal v pořádku.

V první polovině letošního roku jsme provedli optimalizaci na vzduchotechnice. V květnu jsme přešli na nový pojivový systém, který by podle testů měl emise snižovat cca o 25%.  V právě probíhajících prázdninových měsících jsme odstartovali další dílčí projekty pro snižování emisí - testování formovací směsi pro nižší pachovou stopu. Zahájili jsme také přípravy na zkoušky nových nátěrových hmot, které jsou na bázi vody pro použití v letních měsících. Poměrně rozsáhlým dalším projektem jsou možnosti úprav dopalovací komory tak, abychom přes ni částečně dopalovali a tím neutralizovali vzduch s určitou pachovou stopou. Rozhodně nespíme a děláme vše možné, abychom přísným podmínkám dostáli. 

V současné době probíhají v Evropě jednání, která mají za cíl nastavení limitní hodnoty TOC 50 pro slévárny v celé Evropě (jedná se o tzv. BAT resp. BREF). Evropský parlament o změnách bude hlasovat na konci roku a obecně se předpokládá, že tato norma bude přijata. Na vyřešení této výzvy slévárny dostanou pravděpodobně osm let, naše slévárna k jejímu splnění nedostala ani jeden rok. I přesto uděláme vše pro to, abychom nařízení v termínu dostáli! Musí to však být za okolností, které budou technicky proveditelné a také ekonomicky realizovatelné.

Na závěr bych dodal jednu zajímavost: kvůli aktuální krizi, způsobené koronavirem a následným ukrajinským konfliktem, posunuly české úřady domácnostem o dva roky povinnost nahradit staré kotle novými. Slévárna HEUNISCH – zdá se – podobnou příležitost nedostane.